Martin Čáslavský bydlí ve Stodůlkách.
Dobrý den, zde bude prezentace jednoho z obyvatel Stodůlek – Martina Čáslavského.
Na stránkách se momentálně pracuje, takže zatím zde najdete pouze 2 fotky.
Neoficiální www stránky Martina Čáslavského klikněte zde: Martin Čáslavský
[ad#wp-slimakwww-text]
—————-
Povidaj si dva z IT:
– Predstav si, vcera jsem se seznamil s nadhernou blondynou.
– Ty mas ale stesti.
– Pozval jsem ji k sobe, trochu jsme pili, objal jsem ji…
– No a co dal?
– Najednou mi rika: Svlikni me!
– Teeeda… pokracuj
– Svliknul jsem ji teda sukni, kalhotky, pak jsem ji posadil na stul vedle notebooku…
– Nepovidej, ty sis koupil notebook? Co ma za procesor?
—————-
Možná to vypadá, že mám něco proti cikánum, ale tento vtipek jsem si neodpustil:
——–
Cikan si dela autoskolu, projede v poradku krizovatku a instruktor se ho pta:
“Jen tak pro zajimavost – co tam bylo za znacku?”
“No jo, hlinikova, vratime se?”
——-
Domácí zvířata soutěží, které nažene nejvíc hrůzy.
Prase říká:
“Vyválím se v blátě, začnu chrochtat a běhat, drůbež se poleká a uteče ode mě.”
Býk povídá:
“Zvednu vysoko hlavu, trochu zafuním, rozběhnu se po louce a rozeženu všechny krávy a ovce.”
Kuřátko lehce prohodí:
“Lehnu si a budu dělat, že jsem mrtvé. A půl republiky se posere strachy.”
Jeden starší víipek, pro lepsi naladu:
—————————–
[ad#wp-slimakwww-text]
Ž – žena
M – muž
Ž: Dala bych si chipsy.
M: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.
Ž: Jak vypadám?
M: No jak bys vypadala.
Ž: To se tě právě ptám.
M: Mně je to přece jedno.
Ž: Tobě je jedno jak vypadám?
M: Ale není mi to jedno, co furt máš?
Ž: Já nic nemám, jen že jsi říkal, že blbě vypadám.
M: Cože jsem říkal?
Ž: No že blbě vypadám.
M: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.
Ž: Jak moc?
M: Co jak moc?
Ž: Jak moc se ti líbim?
M: No normálně – moc.
Ž: Tak normálně nebo moc?
Kdo je Martin Čáslavský ? Je to hodny kluk, ktery hraje pexeso, rad vypravi vtipy, rad se foti. Ma take spoustu kamaradu.
M: No moc, no.
Ž: A jak moc?
M: Šmarjá, moc moc. Necháš mě dívat?
Ž: Já tě rušim? Tak já tě rušim a blbě vypadám, že jo. Já tady
taky nemusim být.
M – mlčí /Nemusíš/
Ž: Ty mlčíš? Takže tu nemusim být?
M: Cože? Ale jistě že tu musíš být.
Ž: Musim? Tak já musim? Jisteže musim! Kdo by ti pral a vařil,
že? M: Ale přece víš, že tě miluju.
Ž: Nevím. Jak to mám vědět? Jak mě miluješ?
M: /Montoya se tlačí na Schumachera/ Co? Cože? Jo, miláčku,
určitě máš pravdu?
Ž: Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!
M: Počkej prosímte chvíli. Jedou 49 kolo, ještě tři a budeme si
povídat. Ž: Musím ještě žehlit.
M: Tak běž žehlit.
Ž: Jisteže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.
M: /úpění/ Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlim já.
Ž: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala.
Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.
M: Nikdy.
Ž: No jistě, to jsi celej ty.
M: Dáš už pokoj, prosím tě? Za chvíli bude konec.
Ž: Ne za chvíli. Hned je konec. Mám toho dost. Jdu pryč. Nebudu
utrácet svý mládí s někým, jako seš ty.
M: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím tě chvilku mlčet?
M – odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě.
Ž – naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů.
Ž: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co ?
M – Zoufale chytá hlavu do dlaní…