Hypotéka je ve své podstatě forma úvěru, který je jištěný nemovitostí. Banky ji poskytují jak fyzickým, tak právnickým osobám. V praxi jde o to, že banka zastaví nějakou nemovitost a jeho vlastníkovy poskytne úvěr. Může se jednat o půjčku v hodnotě celé nemovitosti anebo o menší částku. Vše záleží na rozhodnutí banky a klienta.
Takto získaný úvěr může být použit na koupi jiné nemovitosti nebo na jiné účely. Nabízí se zde i rekonstrukce, výstavba nemovitosti nebo její modernizace. Je možné koupit pouze část nemovitosti nebo vyplatit podíl spoluvlastníkovy. Těch možností je tady celá řada.
[ad#wp-slimakwww-text]
Z peněz získaných z hypotéčního úvěry však nemusí být financována pouze zastavená nemovitost. Může se jedna třeba i o jiný objekt. Například pokud vlastníte byt v městské části Stodůlky, můžete si na něj vzít hypotéku a za ni si koupit třeba byt na opačné straně Prahy. Banku většinou pouze zajímá, aby zastavený, byt, dům nebo pozemek byl na území České republiky a měl určitou tržní hodnotu. V případě, že byste hypotéční úvěr čerpali za jiným účelem než investování do nemovitosti, říká se takové hypotéce tvz. americká hypotéka. Můžete s její pomocí například konsolidovat stávající půjčky nebo využít peníze za jakýmkoliv jiným účelem.
[ad#wp-slimakwww-text]
Měli bychom si však něco říci o možnostech jak hypotéku splácet. Těch variant je zde více. Různorodá je doba splácení, která se ve většině případů pohybuje mezi 15 a 20 roky. Je to z toho důvodu, že toto rozmezí poskytuje ideální poměr mezi vyšší splátky a úroky. V běžné praxi se ale můžeme setkat s hypotékami od 5 do 30 let. Banky se ale v zásadě drží pravidla, že délka splácení nesmí přesáhnout věk 70 let vlastníka nemovitosti. Toto už je však velmi krajní hranice. Většinou získáme hypotéku pouze na dobu našeho aktivně pracovního období. Úroky jsou u hypotéky o něco nižší než u klasických úvěrů. Je toho možné dosáhnout, díky velmi nízké míře rizika pro banku. Ta si totiž úvěr kryje zastavenou nemovitostí, kterou v případě nesplácení zabaví. Využít bychom také měli fixace úrokových sazeb, které banky nabízejí. V období, kdy je hypotéka čerpána, klient platí pouze úroky z vyčerpané částky. Až ve chvíli, kdy ji úplně vyčerpá, přistoupí se k pravidelným měsíčním splátkám. Známe hned několik forem splácení. Tou nejčastější je anuitní, kdy dlužník po celou dobu trvání úvěru platí stále stejnou měsíční splátku. Mění se pouze poměr úroků a splácené jistiny. Z dalších forem bychom mohli jmenovat progresivní a degresivní typ splácení. Splátky se zde buďto postupně zvyšují nebo snižují. Záleží tedy na tom, která forma je pro klienta přípustnější.

Základní typy hypoték jsou tedy dva. Za prvé velmi běžná hypotéka účelová, kdy si hypotéční úvěr berete za konkrétním účelem. Bance například sdělíte, že již máte vybrán byt v Praze Stodůlky a chcete ho pomocí hypotéky financovat. Tento fakt bude poté uveden i ve smlouvě. Za účelovou hypotéku se ale také považuje rekonstrukce a výstavba nemovitostí. Na trhu jsou i méně časté, ale přesto hojně využívané americké hypotéky. V našich zeměpisných šířkách je často označujeme jako neúčelové hypotéky. Bance v tomto případě nesdělíte, na co peníze hodláte využít. Pouze se domluvíte na podmínkách splácení. Je tedy pouze na vašem uvážení jak s penězi naložíte. Musíte se však připravit na poněkud vyšší úrok a taky na to, že dostanete od banky nižší výši úvěru. Ten u běžných hypoték banka poskytuje až do výše 100% z hodnoty nemovitosti. Hodnotu nemovitosti vždy stanový odhadce. Avšak na trhu se spíše setkáme s úvěry, které jsou poskytnuty okolo 80 % z cen nemovitostí. Podmínkou získání této půjčky může taky být zdroj trvalých příjmů. Pokud ho klient nemá, je možné že na tento úvěr vůbec nedosáhne nebo ho získá s vyšším úrokem nebo na nižší částku.